Žádost:

Žádost o odpovědi na široký okruh otázek týkající se plavby.

Odpověď ze dne 25. 9. 2024:

Pro rekreační plavbu je na vodních cestách České republiky vyžadován průkaz způsobilosti vůdce malého a rekreačního plavidla (VMP) tehdy, pokud výkon motoru tohoto plavidla přesáhne 4 kW, případně plocha plachet přesáhne 12 m2 a celková hmotnost plavidla přesáhne 1000 kg.

Bez průkazu způsobilosti je možné vést plavidlo v případech stanovených v § 26 písm. a), b), c) zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. Podmínky pro získání průkazu způsobilosti VMP stanoví § 26a, 26b zákona o vnitrozemské plavbě.

Pokud se týká profesní plavby, zde rozlišuje transpoziční novela zákona o vnitrozemské plavbě, která nabyla účinnosti 1.3.2023, oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla na jednotlivých úrovních obsluhy plavidla na oprávnění plné (evropské) a oprávnění zúžené (vodní cesty ČR nepropojené s vodními cestami ostatních států Evropské unie). Plné oprávnění je dokládáno Osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla a je zavedeno v Evropské databázi odborných kvalifikací členů posádek plavidel.  Zúžené oprávnění je dokládáno průkazem způsobilosti člena posádky plavidla a je uznáváno na vodních cestách České republiky, s výjimkou vodního toku Labe od Přelouče (ř. km 949,1) po státní hranici se SRN (ř. km 726,6) a vodního toku Vltavy od Třebenic (ř. km 91,5) po soutok s Labem v Mělníku.  Konkrétní podmínky pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky pro jednotlivé úrovně obsluhy plavidla stanovuje zákon o vnitrozemské plavbě, pro plné oprávnění v § 24b, pro zúžené oprávnění v § 24c.

K obchodním účelům se nejvíce využívají vodní cesty Labe a Vltava.

Trvalé bydlení není žádným účelem, který by byl ze strany plavebního úřadu nahlížen jako specifický pro umístění kotviště/vývaziště.

Plavební úřad povolí výstavbu a provoz malé vodní elektrárny na vodních cestách sledovaných za podmínek, že stavba nenaruší bezpečnost plavebního provozu.

Ohledně plánů na splavnění Labe do Pardubic, Odry do Ostravy či Vltavy do Českých Budějovic je třeba se obrátit na Ředitelství vodních cest ČR. Tato problematika nespadá do kompetence plavebního úřadu.

Státní plavební správa řeší pouze povolení provozování pozemní části přístavu stanovení podmínek provozování pozemní části přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí ve smyslu § 6 a násl zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. Co se týká obchodní bezcelní zóny v přístavu, je třeba se obrátit nejspíše na Ministerstvo financí.

Ani problematika hrozby vysychání řek nespadá do kompetence plavebního úřadu. Domníváme se, že pro případnou odpověď by bylo vhodné obrátit se na Ministerstvo životního prostředí.

Splavnost vodních toků pro osobní a nákladní dopravu souvisí s jejich hydrologickým stavem, tedy s vodním stavem vysokým či naopak nízkým.

Plavba po vnitrozemských vodních cestách není zatížena žádným poplatkem.

Státní plavební správa spravuje plavební rejstřík a rejstřík malých plavidel.

Ze zákona je povinné pojištění u tzv. velkých plavidel.

Státní dozor na vodních cestách a provozu na nich vykonává ze zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa. Podle jiných zákonů rovněž i Policie ČR a Městská policie.